Lidstvo žije v takové vrstvě reality, kterou lze po­psat jako trojrozměrnou. Tuto skutečnost pozorujete a vnímáte smysly a máte ji za „opravdovou". Na dru­hé straně v duchovní říši je opravdové to, co je neustále propojeno s energií Zdroje, s energií, která je nekonečná. Vaše lidské trojrozměrné vnímání je po­míjivé, nejde o „opravdový", ale o virtuální prožitek, který vzniká, když se vaše mysl v daném čase zaměří na určitou trojrozměrnou vrstvu reality. Protože vše­chen život, včetně hmotného, je nekonečný, je i vaše trojrozměrnost pouze částí jiné, větší reality, snad čtyř nebo pětirozměrné nebo možná dvaatřicetirozměrné, a tak dále a tak dále. Je jasné, že větší skutečnost ob­sahuje tu menší, nikoli naopak.

Z pohledu jednotlivce celý mnohorozměrný sys­tém pozemské mřížky s myriádami os, nulových bodů a vírů, dokonale odpovídá uspořádání lidského moz­ku. Každou stránku mozku podporuje odpovídající linie mřížky a jedinec tak může pozemskou skutečnost vnímat jako mnohorozměrnou. Pokud se ale osa nebo vír poškodí či zanikne, přestane pracovat také odpovídající část mozku, omezí tak vnímání člověka a docela jej oddělí od energie mysli, ducha a těla Zdro­je. Takový je stav na vaší Zemi, kde zlovolné bytosti záměrné poškodily systém mřížky; a omezili tak vaše vnímání na trojrozměrnou realitu. Nyní však nastává čas opravy poškozených os a linií mřížky a nakonec i znovuvybudování přímého spojení a komunikační dráhy s vašimi božskými rodiči a se Zdrojem.

Mnohorozměrná skutečnost

Lidstvo žije v takové vrstvě reality, kterou lze po­psat jako trojrozměrnou. Tuto skutečnost pozorujete a vnímáte smysly a máte ji za „opravdovou". Na dru­hé straně v duchovní říši je opravdové to, co je neustále propojeno s energií Zdroje, s energií, která je nekonečná. Vaše lidské trojrozměrné vnímání je po­míjivé, nejde o „opravdový", ale o virtuální prožitek, který vzniká, když se vaše mysl v daném čase zaměří na určitou trojrozměrnou vrstvu reality. Protože vše­chen život, včetně hmotného, je nekonečný, je i vaše trojrozměrnost pouze částí jiné, větší reality, snad čtyř nebo pětirozměrné nebo možná dvaatřicetirozměrné, a tak dále a tak dále. Je jasné, že větší skutečnost ob­sahuje tu menší, nikoli naopak.

Takové vnímáni vám poskytuje prostor pro mnohé domněnky a spoustu nových informací. Pokud exis­tují další dimenze; kolik jich je na pozemské úrovni? Jak je lze vnímat, nebo dokázat? Jsou lidé schopni vnímat najednou více skutečností nebo více dimen­zí? Takto byste se mohli ptát donekonečna, pokud si neuvědomíte, že rozměrovost závisí na vědomí a šíři mysli. Čím je vědomí vyšší a rozvinutější, tím lépe je schopné zažít více dimenzí nebo vrstev reality. Jiný­mi slovy, všechny stvořené bytosti, existují ve spektru energií a sjednocených polí a jejich schopnost vnímat realitu závisí na šíři jejich vědomí.Rozšiřování vě­domí je tedy způsob, jímž se všechny bytosti stávají mnohorozměrnými:

Jako lidé jste schopni vnímat svůj trojrozměrný svět a také čtvrtou a pátou dimenzi, pokud víte o je­jich existenci. Když vstupujete do lidského života, učí vás vnímat pouze tři dimenze, které zakoušíte běžně uznanými lidskými smysly v rámci své víry. Když se ale duchovně rozvíjíte, vaše vědomí se rozšiřuje, až vám umožní zakusit čtvrtou, pátou a šestou dimenzi. Ve skutečnosti není třeba přestat vnímat jednu, abyste se otevřeli druhé. Dokážete je vnímat najednou, roz­šiřování ale bude postupné, dokud nedosáhnete tři­ceti dvou vrstev. Jinými slovy, na pozemské rovině je v současnosti třicet dva dimenzí, a jakmile budete schopni zakusit všech dvaatřicet rozměrů současně, vaše mnohorozměrná zkušenost v hmotné formě pře­stane být zapotřebí.23 z 3 V tomto případě nebude lidské vtělení nezbytné kvůli karmic­kému zatížení, ale bude jen svobodnou volbou.

Pak zvládnete všechny vrstvy ve spektru vaší lidské skutečnosti. Cestujete-li mnohorozměrnou mřížkou, přecházíte z jedné vrstvy reality do druhé skrze oblasti takzvané nulové body. Aby byl takový přechod možný, frekvence jedné oblasti musí do doby, než se vynoříte v jiné skutečnosti, zkolabovat do nulového bodu. V každém průsečíku mřížky je tedy nulový bod - bod víru, který takový kolaps a přesun umožňuje. Protože má pozemská mřížka v současnosti tvar dvanáctistěnu, jsou takové nulové přístupy na průsečících tohoto geometrického tělesa.

Takový je postup božských synů a mistrů, kteří čas od času přicházejí, aby vás učili, jak zakoušet další rozměry v lidské podobě. Jakmile vaše vědomí obsáhne na třicet dva pozemských rozměrů, stanete se mistrem, bytostí, která zvládla lidský stav. Pak bude jen na vás, zda zůstanete v lidské formě a budete li na dále zakoušet všechny vrstvy reality naráz, nebo zda postoupíte do ne zcela lidské roviny bytí.

Vesmír času a rozměru
Čas je funkcí fyzického vesmíru, to znamená, že čas dělí prostor do několika ploch nebo vrstev sku­tečnosti, neboli, jak je nazýváte vy, „dimenzí". Lineár­ní čas, jak jej pozorujete na své planetě, je výsledkem lidské dohody, ve skutečnosti je časová a rozměrová mřížka, jak ji definuje univerzální zákon, mnohorozměrná a nelineární. Čas ve hmotných světech vyděluje časová mřížka, která umožňuje přechody mezi vrstva­mi reality. Tato časová mřížka je v souladu s mřížka­mi jiných planet ve vaší soustavě a Galaxii. Mřížka nepůsobí lineární čas, odděluje vrstvy reality a udr­žuje Zemi v rozsahu frekvencí, které pro ni určil její tvůrce. Tento rozsah frekvencí umožňuje pulsu Země a životu na ní zůstat v souladu s časovou mřížkou fy­zického vesmíru a s původním otiskem místního ves­míru. Mnohorozměrná časová mřížka na Zemi doko­nale splývá s vnější hranicí 8-10000 km od jejího povrchu, která je v současnosti dvanáctistěnná.

Třicet dva rozměrů pozemské mřížky
Existuji fyzické vesmíry a v každém z nich, v kaž­dé hvězdné soustavě, je mnoho vrstev reality nebo­li dimenzí. Jak už bylo řečeno, větší dimenze dávají vzniknout těm menším, ty zas těm ještě menším a tak dále: Tak je vaše třicetidvourozměrná skutečnost sou­částí devadesátišestirozměrné, ta zase dvěstěosmdesá­tiosmirozměrné, a tak dále do nekonečna, až nakonec všechny dimenze splývají v jádře místního vesmíru, které obsahuje všechny existující vrstvy skutečnosti:

Když se vesmírné světlo ze Zdroje a z vnějšího ves­míru přibližuje k Zemi a setká se s její mřížkou, rozloží se jako na hranolu, a vytvoří tak iluzi lineárního času a prostoru jako oddělených jsoucen. Pokud považuje­me dimenzi za aspekt troj nebo vícerozměrné reality či za jedinečný lidský prožitek v rámci říše tři a více rozměrů, pak existuje tolik rozměrů, kolik může vytvořit tvar, ve kterém přichází na Zemi vesmírné světlo. V případě Země se jedná o vesmírné světlo z vnější­ho vesmíru, které nese informace, jež lidský mozek absorbuje a s jejichž pomocí definuje realitu, v současnosti prochází dvanáctistěnem planetární mřížky, a tento tvar jej váže tak, aby vytvořilo třicet dva vrstev reality (dimenzi), jež dnes na Zemi existují. Dvanáctistěn je geometrické těleso s 20 vrcholy, 12 plochami a 30 hranami. Každý vrchol má určitý rozsah frekvencí, který umožňuje specifický prožitek neboli přístup do jedinečné vrstvy reality, a každá plo­cha vytváří a zpřístupňuje zase další rozměry. Existuje proto 32 přístupových bodů (20 vrcholů a 12 ploch) do jedinečných prožitků nebo vrstev skutečnosti. Můžete proto říci, že na Zemi je třicet dva rozměrů.

Důvod, proč nepřispívá třicet hran, je v tom, že každá hrana je součástí bud ploch, nebo vrcholů; a nevytváří proto jedinečnou realitu nebo přístup do vlastní vrstvy skutečnosti.

Současná dvanáctistěnná pozemská mřížka obsa­huje také jiná trojrozměrná geometrická tělesa, jako dvacetistěn, osmistěn, krychli a čtyřstěn, které spo­lečně tvoří pozemskou skutečnost. Protože spolu tyto tvary souhlasí, jeden je obsažen v druhém, není třeba o jejich vrcholech, plochách a hranách uvažovat zvlášť jako o individuálních rovinách reality. Avšak průsečí­ky vrcholů různých těles nebo překryv jejich ploch je třeba brát v potaz jako zesilovače téže skutečnosti.

Přistup k rozměrům dvanáctistěnu
Vrcholy dvanáctistěnu přesouvají energii z ves­míru k Zemi nebo ze Země do vesmíru. Plochy dva­náctistěnu naopak odrážejí energii z jednoho místa na Zemi na jiné místo nebo z vnějšího vesmíru jinam do vesmíru nebo také mezi Zemí a vesmírem.

Plochy jsou také branami k univerzálním sjednoce­ným polím, jež tyto odlišné skutečnosti odrážejí, a to plynule, ne ostře jako vrcholy. Každý vrchol i plocha poskytují přístup k určité energii, která má nekonečný potenciál. To znamená, že pokud určitý vrchol přenáší jistý typ energie z vesmíru do srdečního centra něja­kého jedince; je prožitek tohoto člověka z jeho hledis­ka nekonečný. Žádné dvě bytosti by stejný přesun ne­prožily totožně, každý tvor má své specifické chemic­ké, elektrické a energetické uspořádání a také určitou úroveň vědomí. Podobně každá plocha otevírá přístup k jedinečnému energetickému bodu ve vesmíru. For­ma prožitku tohoto vzorce má nekonečný potenciál.

Třicet dva přístupových bodů a prožitků skutečnosti
Dvaatřicet prožitků skutečnosti, jež je možné zaku­sit na úrovni Země, dává přístup k nekonečným rozmě­rům prostřednictvím bran ve vrcholech a plochách dva­náctistěnu. Vrcholy nabízí pohyb dovnitř či ven (nebo oboje mezi Zemí a informacemi Galaxie Mléčné dráhy nebo vesmíru. To zahrnuje i cesty vesmírného světla, tah gravitace směrem k centru galaxie a vesmíru, po­hyb galaktického světla, energii duchů a snů, ener­gii mysli, ducha a hmoty z galaktického centra, energii božského otce, matky a syna ze Zdroje, energii Slunce a jiných hvězd, energii ohně a sopek na Zemi, chemic­kou a biologickou energii na Zemi, energii vody a oceá­nů, odpady a jinou využitelnou pozemskou energii.

Plochy dvanáctistěnu naopak slouží jako zrcadlící výplně mezi Zemi a Galaxií a také vzdálenějším ves­mírem. To zahrnuje i energii božského otce, božské matky a božského syna, energii duchovní rodiny, vnější planety, vesmírné světlo (stříbrné, zlaté a bílé), vesmírný jazyk, galaktické cesty, transportní mřížky a systémy a také brány ke Zdroji a k centru vesmíru.

Třicetidvourozměrná dvanáctistěnná pozemská mříž­ka dokonale souhlasí s lidským energetickým polem 25 jež také obsahuje všechna platónská tělesa čtyřstěn, osmistěn, krychli a dvacetistěn a vrcholí u nejzazších vrstev dvanáctistěnu. Lidské této tak odpovídá co se týče geometrických úhlů, fyzických proporcí, chemické rovnováhy a cyklů rotace energetickému poli součas­né planetární mřížky Stejný soulad lze nalézt i mezi lid­ským energetickým polem a mřížkou jiných planet nebo galaktickou mřížkou.

Třicet dva přístupových bodů a rozmezí frekvencí mozkových vln
Veškerá energie a božská geometrie navzájem vi­bruje a rezonuje. Dvaatřicet vrstev reality a jejich pří­stupové body na Zemi proto odpovídají takovým roz­sahům frekvencí, na něž se může lidský mozek naladit a zakusit je. Pokud se naladíte na určitý průsečík ve svém energetickém poli, nebo v dvanáctistěnu za­kusíte informaci, která je v daném bodě obsažena. Přes­tože stejné frekvence dávají přístup k týmž informacím, vy je budete vnímat subjektivně v závislosti na šíři vaší mysli, a váš prožitek tak bude jedinečný. Pro jednoho člověka může například frekvence 1 000 Hz znamenat jádro Galaxie, jiný ji může vnímat prostě jako vnější vesmír a ještě další jako expanzi vesmíru.

Jak už bylo řečeno, je nemožné naladit se přesně na 1 000 Hz, jste totiž neustále v pohybu, žádná energie není schopna být ani na okamžik dokonale nehybná. Geometrický základ neurčitých matematických čísel, shodnos­tí, řad a tvarů.

Pokoušíte-li se naladit na určitou frekvenci, musíte si uvědomit, že je nepřesná. 1 000 Hz je tedy cca 1 000 Hz a 1 kHz je cca 1 kHz.

1 GHz: Odpovídá jádru a centru vesmíru.

100 kHz: Odpovídá vzdálenosti mezi všemi galaxiemi a centrem vesmíru.

10 kHz: Odpovídá celkové vzdálenosti mezi čtyřmi galaxiemi nejbližšími Galaxii Mléčné dráhy

2 000 Hz: Odpovídá jádru galaxií přilehlých ke Galaxii Mléčné dráhy.

500 Hz: Odpovídá vzdálenosti mezi centrem Mléčné dráhy a jádrem přilehlých galaxií.

100 Hz: Odpovídá čtvrté a páté mřížce kolem galaktického jádra a plnému pohledu na největší souhvězdí v blízkosti centra.

1010 Hz: Odpovídá první mřížce kolem galaktického jádra.

1 002 Hz: Odpovídá záření v okolí á z jádra Mléčné dráhy.

1 001 Hz: Odpovídá záření v okolí a do jádra Mléčné dráhy.

1000 Hz: Odpovídá jádru Mléčné dráhy.

999 Hz: Odpovídá shluku souhvězdí nejbližších ke galaktickému jádru.

998 Hz: Odpovídá souhvězdí Lyra.

997 Hz: Odpovídá hvězdokupě Plejády.

996 Hz: Odpovídá rotaci galaktického jádra.

995 Hz: Odpovídá tahu gravitace od Země k jádru Galaxie.

994 Hz: Odpovídá tahu gravitace od jádra Galaxie k Zemi.

Různé dostupné frekvence můžete prožít také tak, že ve svém srdečním centru necháte vědomě splynout energii mysli, ducha a hmoty a promítnete si záměr dané energie. S pomocí záměru můžete obejít výše popsané technické stránky a zakusit to, co si zakusit přejete. Tak pracuje lidská myšlenka a lidská mysl. I tak je ale váš prožitek závislý na šíři vašeho vědomí, které stále expanduje, dokud si nakonec neuvědomíte, že jste dosáhli Zdroje, z něhož pocházíte. To tedy znamená, že musíte projít celým cyklem a v kruhu se vrá­tit na místo svého původního stvoření, kde se nachá­zejí všechny frekvence, které umožňují vaše rozumo­vé uspořádání. V průběhu cyklu postupně probudíte celé spektrum frekvencí, z nichž sestáváte: od Zdroje k Zemi a od Země ke Zdroji. Tento proces probouzení vašeho frekvenčního rozsahu je procesem probouzení vašeho skutečného Já a rozpoznání vaší pravé pod­staty. Dokud neprojdete celým kruhem seberealizace, je potřeba rozhodnutí a záměru, aktivního aktu vůle, přesnosti a kontroly.

Nová pozemská mřížka a budoucí rozměry
Tím, jak Země získává novou pozici ve vesmíru, lidské tělo se přizpůsobuje novému rozsahu frekven­cí a jejich rezonancím. Lidský mozek se automaticky otevírá novým formám energie, které dříve na Zemi nebyly: Toto přizpůsobení pramení ze zániku starých buněk, které odpovídaly vzorcům současné mřížky a jejím mezím. Současný tvar a umístěni pozemské mřížky se změní, protože neodpovídá návrhu, nebo božskému otisku, s nímž byla struktura mřížky pů­vodně vytvořena. Platónská geometrická tělesa jsou založena na mnohoúhelníku, který je ale matematic­ky konečný. I když se fyzická skutečnost v důsledku pomalých cyklů pohybu, rychlosti a rotace zdá být hmotná a tak trochu mrtvá, přesto ji vytvořena energie hmoty, nebo aspekt Zdroje, zvaný božský syn, který je nekonečný. Základem všeho života, i fyzického, je ne­ustálý pohyb, neustálá seberegenerace, sebeobnova a sebeudržování. To, že se hmotný život jeví lidskému oku jinak, nevyvrací jeho skutečnou sebeobnovující podstatu. Dvanáctistěn pozemské mřížky, který je ko­nečný, vytvořil skutečnost (a její projevy), jež je lživá, umělá a není v souladu se zákony vesmíru. To znamená, že život na Zemi, jak jej znáte, se po tisíciletí potýkal s falešnými formami energie a zákony, jež nesouhlasí s nekoneč­nými zákony stvoření, a které proto neexistují! Život na Zemi, jejž znáte, je ve skutečnosti iluzorní realita, kterou je třeba konečně opravit a vrátit k původnímu božskému otisku:

Obrovský vesmírný posun, jenž bude završen roku 2012, změní geometrické uspořádáni pozemské mříž­ky a sjednotí ji s centrem Galaxie. Tím otevře bránu nekonečným rozměrům a nekonečnému potenciálu. Tato nová pozemská mřížka se bude jevit jako navazují­cí formace šestiúhelníků v holografické sféře, která se nachází asi ve výšce 8-10 000 km nad, povrchem pla­nety. Tento přesun změní množství vesmírného svět­la, jež na Zemi dopadá, a způsob, jak jej jednotlivci vnímají. Lidský mozek bude schopný nejen pozorovat výsek frekvencí světelných vln, ale skrze epifýzu ab­sorbovat větší rozmezí frekvencí - v závislosti na šíři a rozvoj i vědomí daného člověka.

V současnosti, když vesmírné světlo projde mříž­kou, ohne se k Zemi a vy jej absorbujete skrze epifý­zu, vytváří iluzi tří rozměrů. Až bude procházet novou mřížkou, vytvoří si epifýza nový receptor, jímž přijme další frekvence; vytvoří se tak zkušenost nových rozměrů. Nová pozemská mřížka tak zpřístupní veškeré body v Galaxii a vesmíru a drasticky změní součas­nou pozemskou zkušenost z omezených třicetidvou­rozměrných možnosti k nekonečným. Díky časovému souladu změn mřížky a geofyzikálních proměn spolu s proměnou lidského mozku bude tento přerod postup­ný a přirozený; potrvá asi třináct let - od roku 2000 do 2013 - než bude Země v této nové pozici v dokonalé shodě se Zdrojem.

Božská geometrie šestiúhelníků odpovídá hustotě a pulsu nově zrozené planety. Když dojde k posunu, vztah pulsu Země, její rotační osy a dalších atmosferických jevů umožní vytvoření této šestiúhelníkové formace nejen na Zemi, ale v celé sluneční soustavě. Šestiúhelník nejenže je z podstaty založen na božské geometrii, je také docela novou vibrací a má jiné roz­mezí frekvencí, které umožňují absorbovat vesmírnou energii ze Zdroje rovnoměrně po celé planetě. Do doby před asi dvěma tisíci lety nefungovalo několik klíčo­vých os, které měly rozvádět vesmírné světlo rovno­měrně vaší soustavou, některé byly dokonce zničeny. Tyto osy jsou součástí pozemské mřížky a mají rozvádět informace na některá místa na Zemi, aby tak pla­neta měla to, co potřebuje ke svému rozvoji a růstu. Když tento systém správně nefunguje; některým oblastem na Zemi se nedostává životně důležité energie. Dlouhodobý chaos na některých místech vaší plane­ty - jmenovitě v Africe, Asii a na Středním východě - je přímým následkem přerušení vesmírného proudu do těchto oblastí. V roce 2012 však budou tyto systé­my zcela opraveny a objeví se nová šéstiúhelníková mřížka, která bude rozvádět energii Slunce i vesmírné frekvence rovnoměrně. Až bude tento systém v pro­vozu, Země se automaticky otevře inteligenci a infor­macím z ostatních planet, a to bez potřeby umělých vysílacích družic. Vaše sluneční soustava pak bude v dokonalém souladu s galaktickými útvary většího měřítka. Galaxie Mléčné dráhy se také upraví tak, aby pojala tuto nesmírnou změnu a včlenila ji do vesmír­ného řádu.

Šestiúhelná božská geometrie nové mřížky vaší planety umožní šíření nových vibrací z jednoho bodu vesmíru do druhého nadsvětelnou rychlostí; a to bez potřeby lidské technologie. Nová božská geometrie Země bude založena na univerzálních pravidlech zla­tého řezu a nekonečných vzorcích,zapadne tak doko­nale do plánu celého vesmíru a bude spontánně intera­govat se všemi přístupovými body Galaxie a vesmíru; neboť se naladí na kosmické nulové body. Právě nyní se tyto nulové body slaďují a dovršení tohoto procesu upevní Zemi a okolní planety do nové polohy a uspo­řádání a vytvoří dokonalou a harmonickou vesmírnou interakci. Nové polohy planet a sluneční soustavy pak začnou samovolně interagovat s dalšími realitami a přeměňovat energii, jež k nim přichází, do formy, kterou bytosti jiných světů přirozeně absorbují a chá­pou. Tento proces je daný všem stvořením energie hmoty, všem jejím interakcím a vazbám.

Lidské vtělení a paralelní existence

Jakmile se rozhodnete vtělit do lidské podoby, při­dělujete část svého vědomí časoprostorovému konti­nuu a skutečnosti, jíž jste se rozhodli účastnit na Zemi - zatímco jádro své skutečné podstatyponecháváte v místě jeho původu. Například bytosti z jiné hvězdné soustavy nadále existují ve své původní soustavě, i když se část jejich bytosti a vědomí zároveň objevuje na Zemi v lidském těle. Tuto současnou existenci nelze považovat za minulý život, spíše za paralelní, protože projekce vědomí probíhá nulovými body přístupu mezigalaktické mříže, a přesahuje tak časo­prostorové kontinuum.

Do lidské podoby se také můžete vtělit několi­krát v lidském časoprostoru neboli v lineární historii Země. V takovém případě se stránka vaší bytosti, kte­rá se objevila řekněme v roce 500 po Kristu, objevuje znovu v letech 1000, 1600, 2000 a tak dále. Tato for­ma existence, ačkoli se z lidského hlediska zdá v ča­se lineární a přerušovaná, je ve skutečnosti paralelní; současná z pohledu vaší skutečné podstaty, která tento cyklus podnítila. To, co nazýváte reinkarnace a mi­nulé životy, je pouze proces, při němž vaše vědomí dosahuje určitého cíle v průběhu několika zdánlivě postupných událostí.

Může se také stát, že je vaše vědomí rozvinuté na­tolik, že můžete osídlit tělo dvou nebo tři lidí záro­veň v tomtéž časoprostorovém kontinuu. V takovém případě vaše původní podstata a vědomí zůstávají za­kotveny v původním bodě a větší část sebe sama pro­mítají do lidského světa. I tato forma současného bytí je paralelní existence; tři lidé ve stejném časoprosto­rovém kontinuu mají rázné identity, žijí na různých místech, a všichni jsou vy.

Je také možné zakusit všechny tři formy paralelní existence naráz. Můžete si být vědomi svého součas­ného Já v lidském těle, a přitom být na Zemi poslední dva tisíce let v jiných tělech, s jinými identitami, které žily podobný život: současné mohou být jiné formy vašeho Já v jiných tělech na Zemi a jiný aspekt vaší bytosti je zároveň přítomen v hvězdné soustavě, z níž pocházíte. Je nekonečně mnoho forem paralelní exis­tence a žádné dvě bytosti nesdílí naprosto stejně uspo­řádané paralelní životy.

Paralelní existence a božský plán

Paralelní existence umožňuje bytostem s velice širo­kým vědomím, jako jsou božští mistři a božští synové, aby se rozdělili a souběžně existovali na úrovni Země i mimo ni. Aby vyplnili svůj úkol na Zemi, vytvářejí sít částic energie, která zahrnuje veškeré stránky reality …

(ukázka je z knihy Co bude po roce 2012 autorky Caroline Cory)